1 Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. 2 Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. 3 Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. 4 Také Josef se vydal z Galileje, města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, 5 aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.6 Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. 7 I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.8
A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.9 Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. 10 Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.11 Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.12 Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí."13 Ev. Lukáš 2, 1-12
Drazí přátelé, slavíme narození Páně a rozvažujeme o všech událostech spojených s tímto tajemstvím. V adventním čase příprav na narození Páně nás výzva k radosti v Pánu, který je blízko, vede k zamyšlení, kde, v čem nebo v kom hledáme trvalou radost a jak naplňujeme výzvu k ušlechtilosti a jak či v čem ji projevujeme. Radost z věcí materiálních je rychle pomíjivá, protože věc se může pokazit, ztratit nebo nás přestane bavit. Větší a dlouhodobější radost můžeme mít ze vztahu svých blízkých a bližních, ale ani ta není jista a trvalá, protože i tyto vztahy se mohou poškodit, úcta a láska se z nich vytratit a tak zaniknout. Opravdu trvalou a jistou radost lze najít jen v Pánu Ježíši Kristu a v Jeho blízkosti a pomoci v řešení všech potřeb a tak se trvale radovat z vyřešení všech starostí. Projevem nejvyšší ušlechtilosti je úcta a láska k Bohu a v naplňování Jeho přikázání, jež se projevují v úctě a lásce k rodičům, v úctě a lásce manželské, v úctě a lásce bratrské a k bližnímu. Čas vánoční nás slavnostně nalaďuje a vyvolává ušlechtilé projevy vzájemné úcty, štědrosti, pozornosti a je i vzpomínkou na všechny naše drahé, blízké a známé, kteří se ctí dostáli svému povolání a naplnili své životní poslání.
Děkuji Bohu za vás drazí přátelé a blízké, kteří s ušlechtilostí, obětí a láskou naplňujete věrně své poslání jak ve svém osobním životě, v rodině, ve společenství své rodiny a přátel. Zvláštní poděkování chci vyjádřit všem členům, příznivcům a podporovatelům za osobní přínos v rozvoji činnosti naší cyrilometodějské křesťanské akademie.
Vyprošuji Vám hojnost Božích milostí, abyste rozhojňovali svou ušlechtilost ve všem vašem dobrém konání v plnosti radosti, lásky a pokoje, jak v tomto čase vánočním, tak i v novém roce 2022
P. ThDr. Jiří Koníček, prezident CMKA
V roce 2021 se s ohledem na nezbytnost a neodkladnost rozhodnutí Valného shromáždění Cyrilometodějské křesťanské akademie, z. s. (CMKA) ve věci volby orgánů CMKA, též s ohledem na mimořádnou situaci pandemie COVID-19, a s tím související aktuální nevhodností a nemožností konat zasedání Valného shromáždění CMKA v počtu členů CMKA a v souladu s vládními opatřeními, bylo vyhlášeno dne 28. 1. 2021, hlasování Valného shromáždění CMKA o volbě orgánů CMKA per rollam a ukončeno dne 17. 2. 2021. Mimořádná forma konání Valné shromáždění CMKA, per rollam, umožnila širokému okruhu členské základny bezpečně se v dnešní pohnuté situaci účastnit voleb o klíčové otázce CMKA, a to v nebývalém rozsahu počtu hlasujících členů CMKA v celé historii Valných shromáždění. Volební účast, výsledek i podpora navržených kandidátů na tomto Valném shromáždění, konaném per rollam, potvrdily podporu reforem uskutečněných Prezidiem CMKA v uplynulém volebním období.
Po zlepšení pandemické situace a ukončení omezení se uskutečnilo řádné valné shromáždění CMKA v sobotu 20. listopadu 202, které bylo řádně svoláno pozvánkou ze dne 20.10.2021. Přestože bylo samotné konání valného shromáždění i účast členů na něm ovlivněno zhoršenou pandemickou situací a omezeními z ní plynoucími, uskutečnilo se v řádné formě zcela v souladu se všemi platnými mimořádnými opatřeními vztahujícími se na rozhodování orgánů tohoto typu. Valné shromáždění proběhlo dle navrženého programu a v souladu navrženým programem schválilo výroční zprávu prezidenta o činnosti CMKA za rok 2020, program činnosti na rok 2021, zprávu o hospodaření za rok 2020, návrh rozpočtu na rok 2021 a zprávu revizní komise CMKA za rok 2020.
Ve výroční zprávě prezidenta o činnosti CMKA bylo uvedeno jakou formou Prezidium naplňuje Programové prohlášení a zásady nového směřování CMKA. Dále zaznělo, že pandemicka omezení výrazně ovlivnila dosavadní prezenční formy činnosti, ale také se stalo příležitostí k hledání a rozvoji nových distačních vzdělávacích forem. CMKA realizuje touto novou formou kurz Teologie v praktickém životě křesťana a projekt Mobilní univerzity.
Kurz teologie v praktickém životě křesťana poskytuje pravidelné vzdělávaní a poznávání teologických oborů ve vztahu k praktickému životu a aktuálním tématům a je realizován jak v prezenční tak i v distanční formě. Tato hybridní forma umožňuje průběh kurzu i při nemožnosti účasti z důvodu omezení kvůli zhoršení pandemické situace nebo z různých důvodů nepřítomnosti účastníků kurzu. V rámci hledání nových přístupných a populárních forem vzdělávaní CMKA iniciuje jedinečný projekt vzdělávání prostřednictvím cestování. Program Mobilní univerzita CMKA obsahuje studijní cesty, jednodenní výlety, semináře, přednášky a komentované prohlídky se zaměřením na křesťanskou nauku, dějiny umění a kultury, zemi a její obyvatele. Přednášky probíhají během jízdy autobusu. Výklad na místě. Mše svatá. Studijní materiály. Dalším bodem programu bylo vystoupení předsedů Regionálních poboček a zprávy o činnosti svědčící o tom, že i přes těžkosti kvůli pandemické situaci obnovily a rozvijely svoji činnost. Na závěr prezident poděkoval všem členům CMKA, kteří se valného shromáždění účastnili a kteří tak svou osobní účastí vyjádřili podporu a zájem o činnost CMKA.
Po jednání bylo občerstvení, při které prezident poděkoval účastníkům VS za jejich osobní odvahu a vynaložené úsilí sejít se i v této nelehké době a navzdory tíživé situaci společně naplnit roli vrcholného orgánu CMKA.
P. ThDr. Jiří Koníček, prezident CMKA
PROBÍHÁ KURZ CYRILOMETODĚJSKÉ KŘESŤANSKÉ AKADEMIE TEOLOGIE V PRATICKÉM ŽIVOTĚ KŘESŤANA
Cyrilometodějská křesťanská akademie v akademickém roce 2020/21 pořádá vzdělávací kurz TEOLOGIE V PRAKTICKÉM ŽIVOTĚ KŘESŤANA, který je zaměřen k uvedení do teologie a poznání teologických oborů s možností využití poznatků v praktickém životě křesťana. Kurz poskytuje uvedení do teologických oborů, základní orientaci v nauce a v tématech pro praktickou aplikaci v životě.
Kurz přispívá k celoživotnímu vzdělávání laiků v křesťanském učení, k společenskému rozhledu a duchovnímu rozvoji, k inspiraci v současné evangelizaci a dialogu. Kurz je určen také pro osoby připravující se či vykonávající služby k vyššímu vzdělání v křesťanském učení a nauce církve.
Přihlášených k prezenční a kombinované formě (tedy účast prezenční a případě nemožnosti distančně) je 18 osob a k distanční formě (tedy účastní se pouze v distanční formě) je přihlášeno také 20 osob. Celkově se kurzu v prvním cyklu přednášek z bioetiky účastní 38 osob. Na kurz je možné nadále se přihlašovat na další části kurzu z oboru fundemantální teologie, církevních dějin. Přihlášeným zájemcům jsou z přednášek poskytovány studijní materiály.
První část kurzu je věnována cyklus přednášek z teologického oboru morální teologie – bioetiky. Přednášejícím je Mgr. Jan Polák, Th.D., asistent na katedře morální teologie CMTF UP v Olomouci se specializací na bioetiku. Doktorandské studia a doktorát obhájil v Římě.
Cyklus přednášek z bioetiky probíhá v 8 setkáních od 30.9. -16. 11. 2021. I.– II. ÚVOD DO BIOETIKY. OBECNÁ BIOETIKA – Co je to bioetika? Prehistorie. Zrození bioetiky. Jaký „člověk“ pro bioetiku? Jaká „etika“ pro bioetiku? III. – IV. ZAČÁTEK LIDSKÉHO ŽIVOTA - Fyziologie oplodnění a embryogeneze. Kdo nebo co je lidské embryo? Metody regulace početí. Umělý potrat. Asistovaná reprodukce.V. VÝZVY MODERNÍ MEDICÍNY – Transplantologie. Kmenové buňky a regenerativní medicína. Genetické bioetechnologie.VI. – VII. NEZABIJEŠ! – Zmrzačení. Sebevražda. Vražda. Trest smrti. Legitimní obrana.VIII. KONEC LIDSKÉHO ŽIVOTA - Smrt a umírání. Dystanázie. Stanovení smrti. Eutanázie. Jak by měli dnes lidé umírat?.
V úvodu do bioetiky přednášející vysvětlil co je to bioetika a představil definici tohoto teologického oboru jako systematické studium lidského jednání na poli věd týkajících se života a péče o zdraví, kdy toto jednání je posuzováno ve světle etických hodnot a morálních principů.
Z praktického hlediska je možné bioetiku chápat jako etiku aplikovanou obecně na oblast života a péče o zdraví. Bioetika je etika aplikovaná na celou oblast života. Tato disciplína má tři velké podoblasti:
Bioetika je poměrně novodobí obor. Termín «bioetika» se poprvé objevil v odborném článku časopisu Bio-ethik. (1927). Jeho autorem byl protestantský pastor Fritz Jahr (1895-1953). pojem «bioetika» znovu objevil v díle Američana holandského původu, Van Rensselaera Pottera (1911-2001), onkologa na Univerzitě Wisconsin, na začátku 70. let 20. století. Potter šířil tento pojem a měl úspěch. Širší veřejnost ho přijala. Tyto dvě práce, zveřejněné v jiném historickém a kulturním kontextu, vzbudily velký zájem. Zrodila se tak nová disciplína: Bioetika. Vývoj vzniku bioetiky ovlivnily krizové jevy. 1) Krize mýtu: Věda je neutrální Věda sama o sobě (jako penzum znalostí) není dobrá ani špatná. Je pouze správná nebo chybná. Eticky relevantní je ovšem její užití. např. věda a lékařství v Sovětském svazu:- zneužití psychiatrie. 2) Krize životního prostředí znečištění vzduchu, světového oceánu, půdy, nedostatek pitné vody, kácení deštných pralesů, růst pouště, apod. Veřejné diskuze Rostoucí význam mass médií. Sexuální revoluce v 60. letech 20. stol. Dochází ke kulturní rebelii proti jakémukoliv druhu autority. Ukazuje se jako nutné mít právo na: ošetření, respektování vlastní důstojnosti a autonomie, pravdu.
Bioetika vzniká ne ani tak jako teoretická věda, ale spíše jako praktická znalost mající pomoci lidem přežít na planetě Zemi. Představeny byly Principy biomedicínské etiky (Principles of Biomedical Ethics) Lékařská etika má spočívat na 4 principech: 1. Autonomie 2. Dobřečinění (Beneficence) 3. Neškodění 4. Spravedlnost
Cíl: Tyto principy by měly být přijatelné pro všechny pracovníky v lékařství bez ohledu na náboženství, kulturu, politické názory apod. Pro bioetiku (zejména v oblasti medicíny) v dnešní pluralistické společnosti jsou zásadní dvě otázky: 1) Jak pohlížet na člověka? 2) O jaký druh etiky se opřít?
Pro přehlednost se je můžeme rozdělit na základní dva: Sekulární antropologický model a Křesťanský antropologický model. Lidská osoba je tradičně nositelkou specifických práv. První její definici přinesl Boëthius (480-526): rationalis naturae individua substantia.
Sekulární antropologický model zdůrazňuje kvalitu života člověka. Člověk je nositelem nezcizitelných lidských práv (právo na život, na zdraví, na založení rodiny apod.) pokud vykazuje určité životní kvality. Embrya, plody, novorozenci, lidé těžce mentálně retardovaní, pacienti v komatózním stavu,… nejsou z tohoto hlediska osobami. Jsou pouze členy lidského živočišného druhu. Etika kvality života musí čelit mnoha úskalím: Diskriminace mezi lidmi: dochází k popření jejich přirozené rovnosti. Individualismus: dobré je to, co napomáhá k mé seberealizaci (mých kvalit jako jednotlivce). Redukcionismus: člověk je redukován jen na svůj biologický profil. Př.: duševní stavy jsou vysvětlovány chemickými reakcemi v mozku. Eficientimus: osoba je definována svým konáním, nikoliv tím, co je. Jestliže někdo není dostatečně produktivní, ztrácí svou hodnotu a tím i svá práva.
Tomáš Akvinský: Agere sequitur esse. X Zde: Esse sequitur agere: Osoba je definována svými skutky.
eficientní mentalita: morálně akceptovatelné je všechno, co je prakticky uskutečnitelné.
Křesťanský antropologický model Zakládá se na posvátnosti (nedotknutelnosti) lidského života, který je výsledkem stvořitelské činnosti Boha. Každý lidský život má hodnotu sám v sobě. Je třeba ho přijmout, chránit a dbát o jeho integritu. Člověk: -Existuje jako obraz Boží. Vzorem jeho lidství je Kristus. Žije ve vztahu (s druhými lidmi i s Bohem). Corpore et anima unus (GS 14). Člověk je vtělený duch a oduševnělé tělo. Jeho tělo není pouze určitý objekt (Körper) ale součást jeho samého (Leib) samo o sobě má svou hodnotu. Veškeré pohrdání tělem nebo strach před ním je vzdálen křesťanské antropologii. Absolventi kurzu obdrží certifikát o absolvování kurzu.
Dne 4. 11. 2021 je zahájen další část kurzu –II. cyklus přednášek z FUNDAMENTÁLNÍ TEOLIGIE - ÚVOD DO NAUKY VÍRY A TEOLOGIE, který přednese P. ThLic. JOSEF MIKULÁŠEK, Ph.D. Cyklus přednášek proběhne ve 6 setkáních na téma: I. VÍRA A „VĚDA VÍRY“ (TEOLOGIE). TEOLOGIE A SVATOST - Fenomén „víra“. Lidská schopnost „důvěry“ a náboženská víra. Jakým způsobem můžeme mluvit o „vědě víry“, teologii? Teologie jako teor-etika života. II. JEŽÍŠ KRISTUS V PROMĚNÁCH ČASŮ - Jakým způsobem byl Ježíš vnímán v jednotlivých etapách dějin křesťanství? Vztah mezi ikonografií Krista a vírou v Ježíše jako Spasitele napříč staletími. III. CÍRKEV V DĚJINÁCH -„Následuj mě!“, zní výzva Ježíše ke svým učedníkům: jakými způsoby církev chápala své poslání napříč dějinami? IV. ČLOVĚK A SLAVENÍ: LITURGIE JAKO „PRAMEN A VRCHOL“ ŽIVOTA - Jakým způsobem nás liturgie obnovuje? Co to znamená „slavit“ v křesťanství? V. EXHORTACE PAPEŽE FRANTIŠKA „CHRITUS VIVIT“ - Představení postsynodální exhortace Christus vivit. VI. VÝKLAD KLÍČOVÝCH PASÁŽÍ EXHORTACE „CHRISTUS VIVIT“ - Styl/forma dokumentu a jeho adresáti. Naslouchání Bohu a rozvíjení životního povolání. Povolání ke svatosti celého Božího lidu. Cyklus přednášek přispívá v celoživotním vzdělávání v křesťanském učení a nauce víry, k společenskému rozhledu, k duchovnímu rozvoji a k inspiraci v účasti na synodálnímu procesu církve, v evangelizaci a společenském dialogu.
Přihlášených k prezenční a kombinované formě (tedy účast prezenční a případě nemožnosti distančně) je 20 osob a k distanční formě (tedy účastní se pouze v distanční formě) je přihlášeno také 22 osob. Celkově se kurzu Teologie v praktickém životě v I. části přednášek z bioetiky je přihlášeno 42 osob. Na kurz je možné nadále se přihlašovat na další části kurzu z oboru fundemantální teologie, církevních dějin. Přihlášeným zájemcům jsou z přednášek poskytovány studijní materiály.
Přihlášených k prezenční a kombinované formě (tedy účast prezenční a případě nemožnosti distančně) je 18 osob a k distanční formě (tedy účastní se pouze v distanční formě) je přihlášeno také 20 osob. Celkově se kurzu v prvním cyklu přednášek z bioetiky účastní 38 osob.
Na kurz je možné se nadále přihlašovat k dalším cyklům přednášek z oboru fundemantální teologie, a církevních dějin. Všem účastníkům prezenčního i distančního studia jsou poskytovány studijní materiály v celém rozsahu kurzu ze všech cyklů přednášených teologických oborů. Přihlašovat je možné i v průběhu kurzu a to elektronicky na webu: mska-akademie.cz. Nebo písemně na adresu: Sekretariát MSKA, Wurmova 11, 779 00 Olomouc.
v rámci pravidelného Kurz Teologie v praktickém životě křesťana v nové formě vzdělávací činnosti CMKA, tedy prezenční a distanční forma, jsou velmi příhodné vzhledem k možnostem uchazečů a tak pandemické situaci. Z probíhajícího kurzu a účasti je zřejmý zájem o poznávání teologických oborů a je velkým přínosem pro prezentaci a popularizaci teologie a nauky církve v praktickém životě křesťana.
P. ThDr. Jiří Koníček, prezidenta CMKA, garant kurz
PROBÍHÁ KURZ CYRILOMETODĚJSKÉ KŘESŤANSKÉ AKADEMIE TEOLOGIE V PRATICKÉM ŽIVOTĚ KŘESŤANA
Cyrilometodějská křesťanská akademie v akademickém roce 2020/21 pořádá vzdělávací kurz TEOLOGIE V PRAKTICKÉM ŽIVOTĚ KŘESŤANA, který je zaměřen k uvedení do teologie a poznání teologických oborů s možností využití poznatků v praktickém životě křesťana. Kurz poskytuje uvedení do teologických oborů, základní orientaci v nauce a v tématech pro praktickou aplikaci v životě.
Kurz přispívá k celoživotnímu vzdělávání laiků v křesťanském učení, k společenskému rozhledu a duchovnímu rozvoji, k inspiraci v současné evangelizaci a dialogu. Kurz je určen také pro osoby připravující se či vykonávající služby k vyššímu vzdělání v křesťanském učení a nauce církve.
Přihlášených k prezenční a kombinované formě (tedy účast prezenční a případě nemožnosti distančně) je 18 osob a k distanční formě (tedy účastní se pouze v distanční formě) je přihlášeno také 20 osob. Celkově se kurzu v prvním cyklu přednášek z bioetiky účastní 38 osob. Na kurz je možné nadále se přihlašovat na další části kurzu z oboru fundemantální teologie, církevních dějin. Přihlášeným zájemcům jsou z přednášek poskytovány studijní materiály.
První část kurzu je věnována cyklus přednášek z teologického oboru morální teologie – bioetiky. Přednášejícím je Mgr. Jan Polák, Th.D., asistent na katedře morální teologie CMTF UP v Olomouci se specializací na bioetiku. Doktorandské studia a doktorát obhájil v Římě.
Cyklus přednášek z bioetiky probíhá v 8 setkáních od 30.9. -16. 11. 2021. I.– II. ÚVOD DO BIOETIKY. OBECNÁ BIOETIKA – Co je to bioetika? Prehistorie. Zrození bioetiky. Jaký „člověk“ pro bioetiku? Jaká „etika“ pro bioetiku? III. – IV. ZAČÁTEK LIDSKÉHO ŽIVOTA - Fyziologie oplodnění a embryogeneze. Kdo nebo co je lidské embryo? Metody regulace početí. Umělý potrat. Asistovaná reprodukce.V. VÝZVY MODERNÍ MEDICÍNY – Transplantologie. Kmenové buňky a regenerativní medicína. Genetické bioetechnologie.VI. – VII. NEZABIJEŠ! – Zmrzačení. Sebevražda. Vražda. Trest smrti. Legitimní obrana.VIII. KONEC LIDSKÉHO ŽIVOTA - Smrt a umírání. Dystanázie. Stanovení smrti. Eutanázie. Jak by měli dnes lidé umírat?.
V úvodu do bioetiky přednášející vysvětlil co je to bioetika a představil definici tohoto teologického oboru jako systematické studium lidského jednání na poli věd týkajících se života a péče o zdraví, kdy toto jednání je posuzováno ve světle etických hodnot a morálních principů.
Z praktického hlediska je možné bioetiku chápat jako etiku aplikovanou obecně na oblast života a péče o zdraví. Bioetika je etika aplikovaná na celou oblast života. Tato disciplína má tři velké podoblasti:
Bioetika je poměrně novodobí obor. Termín «bioetika» se poprvé objevil v odborném článku časopisu Bio-ethik. (1927). Jeho autorem byl protestantský pastor Fritz Jahr (1895-1953). pojem «bioetika» znovu objevil v díle Američana holandského původu, Van Rensselaera Pottera (1911-2001), onkologa na Univerzitě Wisconsin, na začátku 70. let 20. století. Potter šířil tento pojem a měl úspěch. Širší veřejnost ho přijala. Tyto dvě práce, zveřejněné v jiném historickém a kulturním kontextu, vzbudily velký zájem. Zrodila se tak nová disciplína: Bioetika. Vývoj vzniku bioetiky ovlivnily krizové jevy. 1) Krize mýtu: Věda je neutrální Věda sama o sobě (jako penzum znalostí) není dobrá ani špatná. Je pouze správná nebo chybná. Eticky relevantní je ovšem její užití. např. věda a lékařství v Sovětském svazu:- zneužití psychiatrie. 2) Krize životního prostředí znečištění vzduchu, světového oceánu, půdy, nedostatek pitné vody, kácení deštných pralesů, růst pouště, apod. Veřejné diskuze Rostoucí význam mass médií. Sexuální revoluce v 60. letech 20. stol. Dochází ke kulturní rebelii proti jakémukoliv druhu autority. Ukazuje se jako nutné mít právo na: ošetření, respektování vlastní důstojnosti a autonomie, pravdu.
Bioetika vzniká ne ani tak jako teoretická věda, ale spíše jako praktická znalost mající pomoci lidem přežít na planetě Zemi. Představeny byly Principy biomedicínské etiky (Principles of Biomedical Ethics) Lékařská etika má spočívat na 4 principech: 1. Autonomie 2. Dobřečinění (Beneficence) 3. Neškodění 4. Spravedlnost
Cíl: Tyto principy by měly být přijatelné pro všechny pracovníky v lékařství bez ohledu na náboženství, kulturu, politické názory apod. Pro bioetiku (zejména v oblasti medicíny) v dnešní pluralistické společnosti jsou zásadní dvě otázky: 1) Jak pohlížet na člověka? 2) O jaký druh etiky se opřít?
Pro přehlednost se je můžeme rozdělit na základní dva: Sekulární antropologický model a Křesťanský antropologický model. Lidská osoba je tradičně nositelkou specifických práv. První její definici přinesl Boëthius (480-526): rationalis naturae individua substantia.
Sekulární antropologický model zdůrazňuje kvalitu života člověka. Člověk je nositelem nezcizitelných lidských práv (právo na život, na zdraví, na založení rodiny apod.) pokud vykazuje určité životní kvality. Embrya, plody, novorozenci, lidé těžce mentálně retardovaní, pacienti v komatózním stavu,… nejsou z tohoto hlediska osobami. Jsou pouze členy lidského živočišného druhu. Etika kvality života musí čelit mnoha úskalím: Diskriminace mezi lidmi: dochází k popření jejich přirozené rovnosti. Individualismus: dobré je to, co napomáhá k mé seberealizaci (mých kvalit jako jednotlivce). Redukcionismus: člověk je redukován jen na svůj biologický profil. Př.: duševní stavy jsou vysvětlovány chemickými reakcemi v mozku. Eficientimus: osoba je definována svým konáním, nikoliv tím, co je. Jestliže někdo není dostatečně produktivní, ztrácí svou hodnotu a tím i svá práva.
Tomáš Akvinský: Agere sequitur esse. X Zde: Esse sequitur agere: Osoba je definována svými skutky.
eficientní mentalita: morálně akceptovatelné je všechno, co je prakticky uskutečnitelné.
Křesťanský antropologický model Zakládá se na posvátnosti (nedotknutelnosti) lidského života, který je výsledkem stvořitelské činnosti Boha. Každý lidský život má hodnotu sám v sobě. Je třeba ho přijmout, chránit a dbát o jeho integritu. Člověk: -Existuje jako obraz Boží. Vzorem jeho lidství je Kristus. Žije ve vztahu (s druhými lidmi i s Bohem). Corpore et anima unus (GS 14). Člověk je vtělený duch a oduševnělé tělo. Jeho tělo není pouze určitý objekt (Körper) ale součást jeho samého (Leib) samo o sobě má svou hodnotu. Veškeré pohrdání tělem nebo strach před ním je vzdálen křesťanské antropologii. Absolventi kurzu obdrží certifikát o absolvování kurzu.
Dne 4. 11. 2021 je zahájen další část kurzu –II. cyklus přednášek z FUNDAMENTÁLNÍ TEOLIGIE - ÚVOD DO NAUKY VÍRY A TEOLOGIE, který přednese P. ThLic. JOSEF MIKULÁŠEK, Ph.D. Cyklus přednášek proběhne ve 6 setkáních na téma: I. VÍRA A „VĚDA VÍRY“ (TEOLOGIE). TEOLOGIE A SVATOST - Fenomén „víra“. Lidská schopnost „důvěry“ a náboženská víra. Jakým způsobem můžeme mluvit o „vědě víry“, teologii? Teologie jako teor-etika života. II. JEŽÍŠ KRISTUS V PROMĚNÁCH ČASŮ - Jakým způsobem byl Ježíš vnímán v jednotlivých etapách dějin křesťanství? Vztah mezi ikonografií Krista a vírou v Ježíše jako Spasitele napříč staletími. III. CÍRKEV V DĚJINÁCH -„Následuj mě!“, zní výzva Ježíše ke svým učedníkům: jakými způsoby církev chápala své poslání napříč dějinami? IV. ČLOVĚK A SLAVENÍ: LITURGIE JAKO „PRAMEN A VRCHOL“ ŽIVOTA - Jakým způsobem nás liturgie obnovuje? Co to znamená „slavit“ v křesťanství? V. EXHORTACE PAPEŽE FRANTIŠKA „CHRITUS VIVIT“ - Představení postsynodální exhortace Christus vivit. VI. VÝKLAD KLÍČOVÝCH PASÁŽÍ EXHORTACE „CHRISTUS VIVIT“ - Styl/forma dokumentu a jeho adresáti. Naslouchání Bohu a rozvíjení životního povolání. Povolání ke svatosti celého Božího lidu. Cyklus přednášek přispívá v celoživotním vzdělávání v křesťanském učení a nauce víry, k společenskému rozhledu, k duchovnímu rozvoji a k inspiraci v účasti na synodálnímu procesu církve, v evangelizaci a společenském dialogu.
Přihlášených k prezenční a kombinované formě (tedy účast prezenční a případě nemožnosti distančně) je 20 osob a k distanční formě (tedy účastní se pouze v distanční formě) je přihlášeno také 22 osob. Celkově se kurzu Teologie v praktickém životě v I. části přednášek z bioetiky je přihlášeno 42 osob. Na kurz je možné nadále se přihlašovat na další části kurzu z oboru fundemantální teologie, církevních dějin. Přihlášeným zájemcům jsou z přednášek poskytovány studijní materiály.
Přihlášených k prezenční a kombinované formě (tedy účast prezenční a případě nemožnosti distančně) je 18 osob a k distanční formě (tedy účastní se pouze v distanční formě) je přihlášeno také 20 osob. Celkově se kurzu v prvním cyklu přednášek z bioetiky účastní 38 osob.
Na kurz je možné se nadále přihlašovat k dalším cyklům přednášek z oboru fundemantální teologie, a církevních dějin. Všem účastníkům prezenčního i distančního studia jsou poskytovány studijní materiály v celém rozsahu kurzu ze všech cyklů přednášených teologických oborů. Přihlašovat je možné i v průběhu kurzu a to elektronicky na webu: mska-akademie.cz. Nebo písemně na adresu: Sekretariát MSKA, Wurmova 11, 779 00 Olomouc.
v rámci pravidelného Kurz Teologie v praktickém životě křesťana v nové formě vzdělávací činnosti CMKA, tedy prezenční a distanční forma, jsou velmi příhodné vzhledem k možnostem uchazečů a tak pandemické situaci. Z probíhajícího kurzu a účasti je zřejmý zájem o poznávání teologických oborů a je velkým přínosem pro prezentaci a popularizaci teologie a nauky církve v praktickém životě křesťana.
P. ThDr. Jiří Koníček, prezidenta CMKA, garant kurz
Milí čtenáři, členové, přátelé a podporovatelé Cyrilometodějské křesťanské akademie, přes obtíže spojené s pandemií koronaviru vychází nové číslo našeho časopisu Dialog Evropa XXI, 1-4/2021, které shrnuje plánovaná témata činnosti naší akademie a významná jubilea roku 2021. Témata tohoto čísla jsou: 100. výročí jmenování A. C. Stojana arcibiskupem olomouckým, Jubileum církevních osobností, Projekt Mobilní univerzita CMKA, Realizace kurzu teologie v praktickém životě křesťana.
Projekt "Přednášky pořádané prostřednictvím regionální pobočky CMKA ve Vsetíně v 2. polovině roku 2023" byl finančně podpořen městem Vsetín.
